Ahoj všichni, chtěl bych se zeptat, jak se nakonec vyvrbila diskuze ohledně importu základních sídelních jednotek. Vím, že o tom probíhala určitá diskuze v době, kdy se řešilo mapování SO ORP a SO POÚ, ale mám dojem, že ta diskuze nějak vyšuměla. Sám si na import netroufám, protože si vůbec nejsem jistý tím, že bych byl schopen správně navázat topologii ZSJ na topologie hranic vyšších automaticky, a pro manuální edit je ta vrstva určitě až moc velká. Mohl by to, prosím, udělat někdo, kdo s tím určité zkušenosti už měl? Pokud se nemýlím, tak Yakari importoval hranice městských částí v Praze, takže to teoreticky možné je. Co jsem koukal, tak admin_level=11 se nevykresluje v mapniku, takže samotný import by byl spíš pro úplnost souvislosti územní skladby v ČR, ale myslím si, že by dávalo smysl tyto hranice zavézt, protože je vnímám obdobně podstatné jako katastrální území, tedy hranice nějakého vymezeného území, které je nějak konzistentní a které se používá pro účely správy nebo statistiky a evidence a které nemá svoji samosprávu. Je to téma asi na hlubší zamyšlení, ale za mě existují dvě varianty, jak nějak "zkonzistentnit" nižší admin_levely: a) nechat katastrální území na admin_level=10 a importovat základní sídelní jednotky na admin_level=11 b) přesunout katastrální území z admin_level=10 jinam (uvidí se podle diskuze, navrhoval bych boundary=cadastral, ale ten tag ještě není používaný, protože hodně států nemá veřejný katastr nemovitostí), možná importovat základní sídelní jednotky také jinam (možná jako boundary= statistical) a použít admin_level=10 pro osadní výbory a osadní komise Osobně bych se přimlouval za variantu b), ale chápu argumenty proti ní, a to z následujících důvodů: 1) osadní výbory můžou hrát v roli uživatelů mapy daleko důležitější roli než katastrální území, protože zasahují do života lidí v těchto žijících svojí činností. V městech a větších sídlech zas až takovou roli nemají, ale vím například z Plas, které sousedí Kaznějovem, kde bydlím, že v přidružených obcích jako jsou Nebřeziny hrají na rozvoj daleko větší roli než zastupitelstvo, protože mohou hodně věcí rozhodnout samy a zastupitelstvo, které je paralyzované dlouhými obstrukcemi často jenom odsouhlasí návrhy výborů na začátek a samo moc proaktivní není 2) osadní výbory představují formu samosprávy, která je často (byť neoficiálně nebo respektive necentralizovaně) volena nebo jinak ustanována přímo občany. Svým způsobem v některých obcích naplňují svým složením a fungováním roli hodně podobnou polským sołectvům, dzielením a dalším subobecním strukturám, které jsou v Polsku mapované na admin_level=8 a nižších 3) osadní výbory sice někdy nemají dobře definovanou hranici ze zákona, ale ve všech případech, kdy jsem se s nimi setkal já, kopírují hranici jednoho nebo více katastrálních území, základních sídelních jednotek, nebo jsou dobře definovatelné přírodními hranicemi (např. čtyřproudými silnicemi) Neexistuje sice jeden "oficiální registr" osadních výborů, ale to platí i pro městské části, které mohou být zřizovány a rušeny statutárními městy. Na stránce na Wikipedii je uveden velký počet osadních výborů po jednotlivých obcích a hodně obcí má pro své osadní výbory vyhrazené místa přímo na svých webových stránkách, za mě tedy dává smysl tyto mapovat jako administrativní jednotky. Docela zajímavý článek na toto téma, které toto rozebírá, je analýza Ministerstva vnitra zde: https://mv.gov.cz/soubor/subobecni- struktura-v-ceske-republice.aspx, kde to srovnávají s okolními státy. V některých těchto státech jsou ekvivalentní struktury mapovány s admin_level spíš než nesamosprávná katastrální území nebo katastrální sekce. Dejte mi vědět, jsem otevřený diskuzi na toto téma Franta ------------- další část --------------- HTML příloha byla odstraněna... URL: <http://lists.openstreetmap.org/pipermail/talk-cz/attachments/20260404/b3372d11/attachment.htm>